RŮZNÉ

Úvodní slovo k založení šnejdárkova webu.

Máte-li zajímavé fotografie, náměty nebo připomínky, můžete je poslat na snejdarek@centrum.cz .


Pomník padlým legionářům v Jablunkově.

Památník TGM v Masarykových sadech v Českém Těšíně.


Mánesův památník ve Stříteži.

Odkaz vlastenců v Bystřici ožil

V neděli 28. září 2014 byla odhalena pamětní deska českým vlastencům.
Zpráva o událostech v neděli a před 69 lety.
Mši celebroval pater František Lízna.
Sdělení o akci na historickém kaleidoskopu.

V neděli 28. září 2014 bude odhalena v centru Bystřice pamětní deska českým vlastencům.


Oslavy 230 let českého školství v Bystřici i na Těšínsku.

V Bystřici si připomněli opomíjené výročí osvíceného zavedení poviného základního školství na (tehdy nerozděleném) Těšínsku v pátek 23. a v sobotu 24. května 2014.
Televizní reportáž KTv Třinec - Bystřické minuty (9 min.).
Zpráva kronikáře obce PhDr. Petra Majera.o průběhu oslav.
Staletí češtiny na Těšínsku v datech.
plakát


Geocaching na Polední.


Pyramida na Polední v 50. a 60. letech 20. století:
Pyramida na Polední v minulosti Pyramida na Polední v minulosti


Národní přírodní rezervace Čantoria
NPR na Čantoryji


Ocenění kronikáře obce Bystřice Petra Majera

Rozhovor v televizi Polar (Ostrava) s nejlepším kronikářem ČR roku 2014 PhDr. Petrem Majerem (11 min).


Současný pohled na sedmidenní válku od Richarda Švandy


Slezská hymna

obrázek obrázek

Legiovlak v Českém Těšíně 16.-22. 9. 2016

obrázek Úvodem

Legiovlak na stránkách ČsOL.

Plakát - Legiovlak v ČT


Nová turistická značená cesta

Písnička s obrázky o Polední a nové turistické značce.
Ke Šnejdárkovi vede červená značka. První turisté po ní šli z Nýdku v sobotu 28. května 2016. Brzo bude i v mapách.
obrázek obrázek obrázek obrázek obrázek obrázek obrázek obrázek

Událost roku 1938

obrázek Kdo po Mnichovu porcoval Československo.

Vzpomínka na rok 1968

Vzpomínka (pdf) Poláka na okupaci ČSSR v roce 1968.


Kladsko a Těšínsko po 2. svět. válce

 text v pdf Kladsko a Těšínsko po 2. světové válce. Územní československo-polské spory a osud Moravců.




Česká cesta - kniha Petra Majera

Matici slezské v Bystřici nad Olší se povedl záslužný čin. Vydala v adventním čase knihu Petra Majera s názvem ČESKÁ CESTA, Historie a současnost Matice slezské Bystřice nad Olší.

Matice slezská byla čtyřikrát zrušena nebo zakázána - Poláky, Němci, komunisty. Přesto bude v roce 2017 slavit 140 let od svého vzniku. Žije i v Bystřici, žije skromně, ale nepřehlédnutelně. I zde si MS uchovala zvláštní kouzlo, možná proto, že mluvčí polské menšiny ji špinili a špiní od jejího zrodu až do dnešních dnů.

MS vykonala úctyhodné dílo, dílo neobyčejné. Neobyčejné proto, že se rodilo a prosazovalo v nepřátelském prostředí. O něm se můžeme dočíst i v publikaci Petra Majera, která byla pokřtěna 13. prosince 2016 na Obecním úřadě v Bystřici.

Nabízíme několik úryvků z Epilogu:

...odkud se v povětšinou chudých a zdánlivě národnostně nevyhraněných Bystřičanech brala víra ve smysluplnost matičního dění, … Muselo jít o jejich, do té doby skrytý či pozapomenutý, příklon k českému národnímu prostředí, … Jak jinak si vysvětlit prudký nárůst českého etnika po vzniku Československa?

Navázala na dávno minulé časy, kdy Těšínskem zněla čeština, kdy platil zákoník nařizující její používání, … což platilo nejen v úředním styku, ale i v kostelích. Matice šířila osvětu, poučila mladé i dospělé, že čeština pro nás nikdy nebyla cizím nesrozumitelným jazykem, ...

Matice slezská dokázala snášet ústrky i nevraživost. Začínala pracovat v obcích, kde byli Češi v naprosté menšině. I zde nacházela spojence. Svou trpělivostí a kultivovaností dokázala přesvědčit nejednoho odpůrce... nepropadla touze po pomstě, nesklouzla na úroveň prázdného vlastenčení nebo nenávistného nacionalismu.

Nebýt MS, možná bychom dnes už neslyšeli, od Bohumína po Hrčavu, malebnou češtinu, nejednou čistší a upřímnější, než ve vnitrozemí.

Matice slezská se výrazným způsobem přičinila o plnohodnotné sloučení českého Slezska s Československem, respektive Českou republikou. Přispěla k ukončení národnostní vřavy v multikulturním prostředí. … Matice slezská se stala autoritou, kterou lze považovat za garanta přirozené asimilace polské menšiny. Na území, které polská menšina nazývá „Zaolzím“ žije dnes necelých 8 % občanů hlásících se k polské národnosti. Přitom v době, kdy MS vznikala, považovali Poláci toto území za zcela polské.


V Týdeníku Plus 7

ze dne 28. 9. 2017:

Zemřel plk.v.v. Adolf Kaleta

Dne 27. července 2018 zemřel, ve věku 92 let, čestný předseda ČsOL jednoty Frýdek-Místek, plk. ve výslužbě Adolf Kaleta. Byl pohřben s vojenskými poctami v pátek 3. srpna na hřbitově v obci Hrádek.
Čest jeho památce.

Z životopisu plk.v.v. Adolfa Kalety.


Spolupráce Göringa, Ribbentropa, Hitlera a Becka

O anexi Těšínska v roce 1938 (polsky, pdf): Polityka nr 41 (3181), 10-16. 10. 2018

Legionářský směr 1/2019


Přístupný archiv časopisu Legionářský směr od roku 2012.

Trnitá cesta k Dunkerque,
nová kniha Petra Majera

Letos téměř bez publicity vydal PhDr. Petr Majer svou zásadnější knihu. Autor shromažďoval 25 let vzpomínky a zprávy o osudech účastníků bojů na západní frontě, nyní je vydal knižně. Publikace se zaměřuje na vojáky pocházející z čs. Těšínska, odkud autor pochází a kde žije. Osvětluje jinakost politického zřízení Těšínska v době 1938-45 oproti poměrům v Čechách a na Moravě, a která je obecně buď neznámá, nebo alespoň marginalizovaná. V knize je mj. seznam 41 vojáků, kteří u Dunkerque padli a soupis 1895 vojáků z Těšínska, kteří v letech 1944-45 bojovali proti Wehrmachtu většinou v Čs. samostatné obrněné brigádě ve Velké Británii. Čtenář pozná osudy 37 válečných veteránů, jejich stigmatizaci v letech 1948-89 a nynější pozdní ocenění, respekt a poděkování.

Další publikace Petra Majera, anotace Trnité cesty k Dunkerque na stránkách cyriaci.org

O knize referuje Teodor Hybler v Místní kultuře (zřizovatel MK ČR) .

Kniha v současné době je v knihkupectví a papírnictví Procházková v Třinci a ve stejném knihkupectví v Bohumíně, případně lze knihu objednat na oblibeneKNIHY.cz
Prodej knih bude rovněž v Jablunkově v Informačním centru, kde se plánuje prezentace knihy.


Šlonzáci a šlonzakovci

Česká televize natočila další díl pořadu Historie.cs v Muzeu Těšínska s názvem Šlonzáci a šlonzakovci. Premiéra byla 5. 12. 2020. V archivu ČT se můžete na záznam trvající 52 minuty podívat. Moderujer Přemysl Čech, diskutuje Dan Gawrecki, Radek Lipovski a Ludmila Nesládková.

Když někdo říká, že je to složité, znamená to, že neví, nebo to nechce říci.