RŮZNÉ

Úvodní slovo k založení šnejdárkova webu.

Máte-li zajímavé fotografie, náměty nebo připomínky, můžete je poslat na snejdarek@centrum.cz .


Pomník padlým legionářům v Jablunkově.

Památník TGM v Masarykových sadech v Českém Těšíně.


Mánesův památník ve Stříteži.

Odkaz vlastenců v Bystřici ožil

V neděli 28. září 2014 byla odhalena pamětní deska českým vlastencům.
Zpráva o událostech v neděli a před 69 lety.
Mši celebroval pater František Lízna.
Sdělení o akci na historickém kaleidoskopu.

V neděli 28. září 2014 bude odhalena v centru Bystřice pamětní deska českým vlastencům.


Oslavy 230 let českého školství v Bystřici i na Těšínsku.

V Bystřici si připomněli opomíjené výročí osvíceného zavedení poviného základního školství na (tehdy nerozděleném) Těšínsku v pátek 23. a v sobotu 24. května 2014.
Televizní reportáž KTv Třinec - Bystřické minuty (9 min.).
Zpráva kronikáře obce PhDr. Petra Majera.o průběhu oslav.
Staletí češtiny na Těšínsku v datech.
plakát


Geocaching na Polední.


Pyramida na Polední v 50. a 60. letech 20. století:
Pyramida na Polední v minulosti Pyramida na Polední v minulosti


Národní přírodní rezervace Čantoria
NPR na Čantoryji


Ocenění kronikáře obce Bystřice Petra Majera

Rozhovor v televizi Polar (Ostrava) s nejlepším kronikářem ČR roku 2014 PhDr. Petrem Majerem (11 min).


obrázek obrázek obrázek Vyzkoušejte on line Mapy.cz.
Zadejte "Památník legionářů" nebo se přímo proklikejte až k obelisku generála Šnejdárka.
S chytrým mobilem tak trefíte na vrchol Polední ze všech stran.


Současný pohled na sedmidenní válku od Richarda Švandy


Slezská hymna

obrázek obrázek

Legiovlak v Českém Těšíně 16.-22. 9. 2016

obrázek Úvodem

Legiovlak na stránkách ČsOL.

Plakát - Legiovlak v ČT

Doprovodné akce na Těšínsku.


Nová turistická značená cesta

Písnička s obrázky o Polední a nové turistické značce.
Ke Šnejdárkovi vede červená značka. První turisté po ní šli z Nýdku v sobotu 28. května 2016. Brzo bude i v mapách.
obrázek obrázek obrázek obrázek obrázek obrázek obrázek obrázek

Událost roku 1938

obrázek Kdo po Mnichovu porcoval Československo.

Šnejdárek v Bruselu

Mladým českým regionálním žurnalistům bylo nabídnuto strávit tři dny v metropoli Evropy. Zhostili se nabídky s velkým zaujetím a dokázali z ní vytěžit maximum. Navázali kontakty s téměř všemi českými europoslanci přítomnými v Bruselu. Seznámili se s novými metodami a přístupy k aktuálnímu dění v evropských institucích. Zároveň informovali naše zástupce o problémech ve svých regionech. Informovali je také o novinářských zážitcích z MS kraje a konkrétně z Těšínska, kde žije nepočetná polská menšina a kde se vyskytují problémy s cenzurou, respektive se zkreslováním informací týkajících se českého dění. Mnozí europoslanci byli viditelně překvapeni a živě o otevřených tématech diskutovali. Mediálním zástupcům se dostalo ocenění, především za jejich bezprostřednost, a příslibu pomoci s prolomením tabuizovaných témat a řešením diskutovaných otázek. A to nejen na půdě evropského, ale i českého parlamentu.

Z Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě vybíráme alespoň několik vět, o kterých se domníváme, že se mohou týkat dění v našem regionu: Z Usnesení....pdf

Brusel a Evropský parlament z vnějšku:

Seznámení s fungováním EP:

Z plenárního zasedání EP:

Setkání s českými europoslanci:

Bruselské momentky na závěr:


Česká cesta - kniha Petra Majera

Matici slezské v Bystřici nad Olší se povedl záslužný čin. Vydala v adventním čase knihu Petra Majera s názvem ČESKÁ CESTA, Historie a současnost Matice slezské Bystřice nad Olší.

Matice slezská byla čtyřikrát zrušena nebo zakázána - Poláky, Němci, komunisty. Přesto bude v roce 2017 slavit 140 let od svého vzniku. Žije i v Bystřici, žije skromně, ale nepřehlédnutelně. I zde si MS uchovala zvláštní kouzlo, možná proto, že mluvčí polské menšiny ji špinili a špiní od jejího zrodu až do dnešních dnů.

MS vykonala úctyhodné dílo, dílo neobyčejné. Neobyčejné proto, že se rodilo a prosazovalo v nepřátelském prostředí. O něm se můžeme dočíst i v publikaci Petra Majera, která byla pokřtěna 13. prosince 2016 na Obecním úřadě v Bystřici.

Nabízíme několik úryvků z Epilogu:

...odkud se v povětšinou chudých a zdánlivě národnostně nevyhraněných Bystřičanech brala víra ve smysluplnost matičního dění, … Muselo jít o jejich, do té doby skrytý či pozapomenutý, příklon k českému národnímu prostředí, … Jak jinak si vysvětlit prudký nárůst českého etnika po vzniku Československa?

Navázala na dávno minulé časy, kdy Těšínskem zněla čeština, kdy platil zákoník nařizující její používání, … což platilo nejen v úředním styku, ale i v kostelích. Matice šířila osvětu, poučila mladé i dospělé, že čeština pro nás nikdy nebyla cizím nesrozumitelným jazykem, ...

Matice slezská dokázala snášet ústrky i nevraživost. Začínala pracovat v obcích, kde byli Češi v naprosté menšině. I zde nacházela spojence. Svou trpělivostí a kultivovaností dokázala přesvědčit nejednoho odpůrce... nepropadla touze po pomstě, nesklouzla na úroveň prázdného vlastenčení nebo nenávistného nacionalismu.

Nebýt MS, možná bychom dnes už neslyšeli, od Bohumína po Hrčavu, malebnou češtinu, nejednou čistší a upřímnější, než ve vnitrozemí.

Matice slezská se výrazným způsobem přičinila o plnohodnotné sloučení českého Slezska s Československem, respektive Českou republikou. Přispěla k ukončení národnostní vřavy v multikulturním prostředí. … Matice slezská se stala autoritou, kterou lze považovat za garanta přirozené asimilace polské menšiny. Na území, které polská menšina nazývá „Zaolzím“ žije dnes necelých 8 % občanů hlásících se k polské národnosti. Přitom v době, kdy MS vznikala, považovali Poláci toto území za zcela polské.